Toužili jste se někdy v životě podívat za velkou louži? Já ano, snila jsem o tom hodně dlouho a konečně můžu říct, že se mi to splnilo. S manželem ( v té době ještě s přítelem 😀) jsme se rozhodli, že poletíme do Miami. Podařilo se nám koupit vcelku slušné letenky, a ubytování jsme si zařídili přes Airbnb. Letěli jsme z Mnichova, takže jsme si ráno docela přivstali a kamarád nás odvezl na letiště. První let jsme měli z Mnichova do Londýna, všechno proběhlo v pořádku, let byl hodně rychlý.. Z Londýna na náš už čekal přímý let Boeingem 747 na letiště v Miami. Po nějakých devíti hodinách jsme konečně přistáli, vyzvedli si kufry a šli jsme se „přihlásit“ k úředníkovi. Měli jsme docela štěstí, byl hodně upovídaný a dokonce znal Prahu, takže si rád vzpomněl na české pivo a svíčkovou 😀 Po scanování prstů a kontrole, jsme konečně mohli jít pro naše zamluvené auto.

Měli jsme zamluvené vozidlo Ford Mustang, při placení ale došlo k problému, přítel na kartě zapomněl nastavit větší limit, a tím nám platba neprošla. Problémem bylo to, že když Vám jednou kartu projedou, tak po druhé už to nejde. Naštěstí obsluha byla ochotná a pustila nás na počítač, aby jsme i mohli limit zvětšit a zkusit štěstí jinde. Na letišti je půjčoven hned několik, takže stačilo popojít jen o pár kroků dále. Věnoval se nám člověk, který mi neustále připomínal Eddieho Murphyho :D. Chtěli jsme opět Forda Mustanga, ale tím, že jsme neměli udělanou rezervaci předem, to bylo dražší, no dražší.. bylo to drahé.. o dost. Takže se nám pořád snažil „nutit“ nějaké cabrio, že to využijeme a bude to super, no jo, ale když dáte Evropanovi BMW, tak nebude tak nadšenej jako z tý pravý Ameriky, žejo.. 😀 No co, dostali jsme tedy BMW Z3 s tím, že auto si můžeme kdykoliv vyměnit, já tedy ohrnovala nos a Eddie mi říkal, že jsem ženská, že tomu nerozumím, i když jsem mu říkala, že je to malé… Mno, přišli jsme do garáže, dali do našeho super sporťáku jeden kufr a měli jsme hotovo, nic dalšího se tam nevešlo. Podotýkám, že naše malé autíčko stálo mezi Fordem Mustangem a Chevroletem Camaro. Tak se přítel vydal zpět k pobočce a vrátil se s Eddiem, ten se mě ptal jaké auto tedy chceme, tak jsem samozřejme volila Mustanga… No šel přepočítat cenu a ta vyskočila o dost nahoru, viděl že jsme zklamaní, tak se mě zeptal jaké auto vážně moc chci, tak jsem si stála za Mustangem.. Řekl jen ať chvíli vydržíme, zašel k pc, vytiskl nový papír, dal nám ho do ruky, a řekl jen, že jestli do pěti minut odjedeme Mustang je náš 😀 (cena zůstala beze změny). Tak jsme tam naházeli kufry a vyrazili směr „domov“.  

Ubytování jsme měli v domě, který měl dva vchody, rodina která v něm žila tedy měla svůj a my také. Pokoj jsme měli vlastní a koupelnu v podstatě taky. Sdílená byla jen kuchyně a obývák. V domě žila umělkyně jen se synem, který tam moc často nebyl, v podstatě ani ji jsme moc neviděli. Když jsme ale to štěstí měli, byly oba vždy moc příjemní a dávali nám radya kam se podívat, kde se dobře najíst atp.

Jeden z našich prvních výletů směřoval do ZOO a Mořského světa na to, že ZOO moc nemusím, jsem byla mile překvapená, jak to v ní vypadalo. Zvířata skoro nevypadala jako v zajetí, žádná plexiskla a podobně jako je tomu u nás. Největší úspěch u mě ze zvířat měla Koala 🙂 V mořském světě se mi taky líbilo, ono nejsou to místa, na které se člověk u nás dostane. Viděli jsme vystoupení delfínů, lachtanů i kosatky (ta mě dostala nejvíce, je to nádherné zvíře). Další výlet jsme se vydali do Národního parku Everglades, projeli jsme se na Air Boat, viděli několik druhů aligátorů, dokonce i jejich krmení (jsou fakt hodně rychlí 😀). Jeden den jsme museli taky strávit nakupováním, vydali jsme se tedy do jednoho pro mě z nějvětších outletů Colonade Outlets. Byly tam snad všechny značky, které Vás napadnou, u nás bych do Armaniho nešla, ale tam jsem musela, koupila jsem si tilko a u kasy se mě slečna ptala jestli se mi někdo při výběru věnoval, když jsem řekla že ne, velice se mi za to omlouvala. Nebudu vypisovat kde všude jsme byly, ale zmíním asi obchod Converse, kde koupíte kecky za 500,- a ještě k tomu máte milou obsluhu.. Stejně tak, si skvěle nakoupíte ve Victoria’s secret, obsluha, která Vás přeměří, doporučí spodní prádlo na míru, do kabinky Vám nosí případně jiné velikosti, prostě ráj, tohle jen tak někde u nás nezažijete. A musím zmínit Cheesecake factory (někteří znají z TBBT). Čekačka teda dlouhá, mají tam neustále nacpáno, jídlo výborné, obsluha naprosto super, byly jsme nadšení.

Pak nás čekala cesta do Orlanda, ano, musela jsem si splnit svůj dětský sen a jet do Disneylandu! Cestou do Orlanda jsme měli zastávku v Kennedy Space Center, mě se tam moc nechtělo, protože jsem si říkala, že mě raketoplány nějak neberou.. Ale! Byla jsem naprosto unešená, ten zážitek, kdy sledujete na velkém plátně start raketoplánu, všude se najednou udělá mlha, rozevře se plátno a před Váma se zjeví raketoplán Atlantis.. no měla jsem na krajíčku, ne že ne.. Kdo váhá, tak doporučuji tam jít 🙂 Po skončení prohlídky jsme pokračovali dál do Orlanda, našli jsme si hotel a v něm jsme jednu noc přespali. Ráno nás pak čekal vysněný Disneyland, k tomu se moc rozepisovat nebudu, protože na to stačí napsat jen – bylo to boží (a taky jsem konečně vyzkoušela corndog!) 😀 ! Večer jsme pak jeli zpět „domů“. Pak jsme trávili čas po obchodech, na pláži, udělali jsme si hon na žlutý školní autobus (protože jsem s ním prostě tu fotku chtěla 😀). Chodili jsme na typické snídaně, kde Vám dolívají kafe stejně jako ve filmu, prostě to co je ve filmech není lež! .. Hodně to uteklo a čekala nás cesta domů, měli jsme let s přestupem v New Yorku a Madridu, takže jsem se mrkla na dvě pořádný letiště a za „dva dny letu“ jsme byly doma. Kdo váhá, jestli se tam podívat, tak už neváhejte, kupte letenky a leťte, stojí to za to!

Jen bych podotkla, 99% lidí se usmívalo a jen tak na ulici Vám klidně cizí člověk řekne, že Vám to sluší. V každém obchodě Vás mile přivítají, nikdo se na nás ani jednou nemračil. Je to jen o přístupu lidí..